Úvodní stránka > O nás > Z historie knihovny

Z historie knihovny

Základ pro zřízení dnešní Obecní knihovny Bystročice byl dán již v roce 1890, tedy ještě před rokem 1919, kdy po přijetí 1. knihovnického zákona vznikla většina veřejných knihoven.

V roce 1884 založil nový správce obecné školy v Bystročicích J. Navrátil za pomoci svého bratra Čtenářsko-pěvecký spolek Rostislav. Z výtěžku pěveckých vystoupení tohoto spolku byly nakupovány knihy, které byly označeny razítkem spolku a určeny k půjčování všem občanům obce. Celkem takto bylo pořízeno 360 svazků, které položily základ ke zřízení společné knihovny obcí Bystročice a Žerůvky. Spolek zanikl v roce 1893, knihy zůstaly uloženy v místní škole a vzhledem k úmrtí učitele Navrátila a ke světovým událostem nebyly využívány.

Po vzniku Československého státu v roce 1918 se zájem o české knihy obnovil. V roce 1919 byl Národním shromážděním Československé republiky přijat zákon č. 430/1919 Sb., o veřejných knihovnách obecních (tzv. 1. knihovnický zákon). Tento zákon nařizoval politickým obcím, aby „na doplnění a prohloubení vzdělanosti všech vrstev národa zřizovaly veřejné knihovny s četbou vzdělávací, naučnou i zábavnou, která má skutečnou hodnotu“. Zákon kromě jiného také určoval financování knihovny podle počtu obyvatel, a to ročně od 30 haléřů do 1 Kč na každého obyvatele. Funkce knihovníka se ujal v této době tehdejší řídící učitel Josef Vymětal. Knihy v knihovně byly ale obsahově poplatné době Rakousko-uherského mocnářství, a tak vyvstala potřeba knih nových. Knihovna byla spravována a financována soukromými dárci a obcí a umístěna byla v budově školy.

V roce 1923 se stal knihovníkem nový učitel Stanislav Symerský (v roce 1925 jmenován řídícím učitelem). Tento významný organizátor kulturních a společenských akcí zorganizoval v roce 1928 sbírku knih v obou obcích. V Bystročicích darovali občané knihovně 248 knih, v Žerůvkách 48 knih.

Po odchodu řídícího učitele Symerského na nové působiště v roce 1932 vedl knihovnu pan Vladimír Beneš. Za jeho působení v roce 1932 byla knihovna přestěhována ze školní budovy do obecní budovy č. 6 (dnešní budova Obecního úřadu Bystročice, kde je knihovna umístěna i v současnosti). Z této doby se dochovala pokladní kniha Veřejné knihovny obcí Bystročic a Žerůvek, která zachycuje výdaje a příjmy knihovny od roku 1932 do roku 1961. Podle této knihy činil např. v roce 1933 příspěvek obce Žerůvky 500,- Kč, příspěvek obce Bystročice 600,- Kč, dar Rolnické záložny v Olšanech 100,- Kč, poplatek z vypůjčených knih 98,20 Kč. Vladimír Beneš za svého působení knihovnu také pozvedl na lepší úroveň, knihovníkem byl však jen 4 roky. Po jeho smrti se stal knihovníkem řídící učitel Rudolf Andrýs.

V roce 1946 převzal knihovnu na dlouhou dobu pan Adolf Dolínek. Díky sporům o výši a pravidelnost podpory knihovně došlo za jeho působení v roce 1947 k rozdělení společné knihovny na dvě samostatné veřejné obecní knihovny. Dochoval se zápis z jednání ze dne 30. května 1947 (obr. 2 konci textu). Knihy byly rozděleny v poměru 2:1 ve prospěch Bystročic, v Bystročicích zůstalo cca 1000 svazků knih a do Žerůvek bylo odvezeno cca 500 knih. Knihovna v Žerůvkách byla umístěna v č.p. 7. (bývalý obchod v Žerůvkách). Knihovníkem se stal žerůvský občan pan Mikudík, proslulý v obou obcích jako vyhlášený přeborník v karetní hře taroky. Knihovní rada obce Bystročice se ve snaze doplnit knihovnu v Bystročicích, ochuzenou o knihy převedené do Žerůvek, obrátila v červenci 1947 na rodáky obce s prosbou o dar alespoň 1 hodnotné knihy ze soukromých knihoven do knihovny obecní. Dochoval se původní text této žádosti ze dne 7. července 1947 (obr. 3 na konci textu). Zpráva o této akci byla publikována v deníku Stráž lidu, č. 129, 4.6. 1947 (viz výstřižek níže), kde je uvedeno, že mimo obec i v obci žijící rodáci k datu vydání deníku darovali knihovně více než 200 knih. Finanční dary knihovně byly také pozoruhodné. Jak cituje výše uvedený deník: „Kulturní rada MNV přispěla na knihovnu částkou 3000,- Kčs, A. Geršl 500,- Kč, honební spolek v Bystrošicích 900,- Kč a odvedenci ze zábavy 100,- Kč.“

Obr. 1. Výstřižek ze Stráže lidu, ze dne 4. 6. 1947, č. 129, s.2

V roce 1949 se Veřejná knihovna obce Bystročice přestěhovala do č.p. 9 (dům „U Dolínků“, vedle bývalého hostince na č.p. 10) a na jejím místě v budově obce vznikla kulturní místnost (obr. 4 na konci textu). V roce 1950 měla 53 čtenářů, kteří si vypůjčili 1773 svazků knih. Na darech pro svoji činnost získala 2392 Kč. Knihovníkem byl v této době stále pan Adolf Dolínek, který tuto činnost vykonával až do roku 1967. V roce 1952 byla knihovna opět přemístěna do budovy ve vlastnictví JZD č.p. 40 (dnešní prodejna potravin Adam) V roce 1964 vykazovala 2530 svazků a 55 čtenářů.

V roce 1967 se stal knihovníkem v Bystročicích pan Miloslav Lužný, pravidelný a dlouholetý čtenář knihovny. V Žerůvkách pak spravovala knihovnu jeho dcera Jaroslava, která vystřídala v této funkci pana Mikudíka. Roku 1977 vykazovala Veřejná knihovna obce Bystročice 3467 svazků a Veřejná knihovna obce Žerůvky 1605 svazků. Budova MNV č.p. 7, kde knihovna v Žerůvkách sídlila, byla však v roce 1983 prodána do soukromého vlastnictví. Vzhledem k tomu, že se v obci nenašly náhradní prostory, ukončila Veřejná knihovna obce Žerůvky dne 1. května 1983 svou činnost. Do Bystročic bylo po revizi a odpisu zastaralých knih převedeno 310 svazků.

Knihovna v Bystročicích pokračovala pod názvem Místní knihovna Bystročice ve své činnosti dále jako pobočka Okresní lidové knihovny v Olomouci, která knihovnu metodicky spravovala a také zaměstnávala knihovníka, kterým byl po rekordně dlouhou dobu pan Miloslav Lužný (obr. 5 na konci textu). Vedl knihovnu v letech 1967–2004. Svou práci vykonával jako náruživý čtenář s velkou péčí a radostí. Mnozí tehdejší i někteří současní čtenáři na jeho působení rádi vzpomínají. Dobře znal čtenářské zájmy návštěvníků knihovny, dokázal jim vždy dobře poradit a vybrat právě ty knihy, které přesně zapadly do jejich nálady a vkusu. Zavedl i roznáškovou službu těm seniorům, kteří knihovnu nemohli navštěvovat osobně, spolupracoval se Základní školou v Bystročicích, propagoval knihovnu v obci v rozhlasových relacích i pravidelných pozvánkách k její návštěvě. Knihovna byla za jeho vedení několikrát stěhována. Poslední útočiště našla v 1. poschodí budovy Obecního úřadu Bystročice č.p. 6. Pan Lužný značně rozšířil počet čtenářů a výpůjček. V roce 1982 bylo v knihovně registrováno 96 čtenářů (20,6% z počtu obyvatel), kteří si vypůjčili 5103 sv. knih. To je obdivuhodné vzhledem ke statistice v současné době, kdy počet čtenářů je téměř shodný, ale vypůjčí si knih mnohem méně, cca 1600-1800 svazků ročně. Za svou knihovnickou činnost byl pan Lužný oceněn titulem „Vzorný knihovník“ a Místní knihovna Bystročice titulem „Vzorná knihovna“. Ocenění bylo předáno dne 3. března 1982 vedením Okresní knihovny V Olomouci na Dni knihovníků v prostorách tehdejší vinárny Jednota (obr. 6 na konci textu). Jeho práce byla velmi kladně hodnocena i obecním zastupitelstvem, což dokumentují pravidelně vedené zápisy v obecních kronikách. Ale největší odměnou pro něj vždy byla spokojenost čtenářů.

V roce 2002, v souvislosti s ukončením své působnosti ve funkci Okresní knihovny, předala Knihovna města Olomouce a Statutární město Olomouc jako její zřizovatel knihovní fond i vybavení bystročické knihovny Obci Bystročice bezúplatným převodem. Dohoda byla podepsána 8. ledna 2003 (obr. 7 na konci textu). Od této doby je zřizovatelem knihovny Obec Bystročice, která financuje nákup knih a ostatních potřeb knihovny a také zaměstnává a odměňuje knihovníka. Knihovna města Olomouce na základě „Dohody o poskytování regionálních knihovnických služeb“ zabezpečuje pro obecní knihovnu metodickou pomoc, dodává 2x ročně výměnné soubory knih, poskytuje odborné konzultace a rady, provádí zpracování knižního fondu a jeho revize. Podle zákona č. 257/2001 Sb., o knihovnách a podmínkách provozování veřejných knihovnických a informačních služeb je Obecní knihovna Bystročice zapsána v evidenci Ministerstva kultury pod ev. číslem 5671/2003 jako samostatná knihovna. V rámci Projektu internetizace knihoven byla v roce 2004 připojena k internetu, který je všem uživatelům poskytován bezplatně.

V roce 2004 převzala knihovnu do své péče paní Pavla Žáčková, protože pokročilý věk nedovoloval panu Lužnému v knihovnické činnosti dále pokračovat. Paní Žáčková, tehdejší profesí knihovnice v Knihovně Univerzity Palackého, zavedla v bystročické knihovně automatizovaný výpůjční systém „Knihovna“ pro katalog i evidenci čtenářů a výpůjček. Jedná se jednoduchý databázový systém v programu FoxPro. Pro vložení všech záznamů knih do katalogu bylo v knihovně zapotřebí brigádnické výpomoci. Té se ujala paní Lenka Havránková, která pracovala v knihovně v letech 2008-2012. Díky její účinné pomoci se podařilo všech cca 3000 sv. knih zkatalogizovat a tím byl dán základ pro elektronickou výpůjčku knih a časopisů. Od roku 2009 vede knihovna seznam čtenářů a výpůjček elektronicky, od roku 2015 je takto veden i přírůstkový seznam. Paní Žáčková také vytvořila původní www stránky knihovny v systému Webnode, které jsou provozovány a průběžně aktualizovány dosud.

V roce 2013 nastoupila do knihovny jako další knihovnice paní Monika Masopustová, která se rychle a skvěle zapracovala a vede knihovnu v současné době. S paní Žáčkovou se několik let střídaly v pravidelném půjčování, v aktualizaci www stránek i v dalších knihovnických pracích. Pravidelně pořádaly besedy pro děti ze Základní a mateřské školy v Bystročicích, aby propagovaly knihovnu v obci a přilákaly do knihovny více dětských čtenářů. Zavedly dny otevřených dveří a zahrnuly do své činnosti také cestovatelské přednášky s promítáním pro občany Bystročic a Žerůvek (obr. 8-12 na konci textu). Návštěvy v knihovně i počet čtenářů v této době stále rostly a díky dotaci obce na nákup knih rostl také knihovní fond. Velkým problémem se stal nedostatek prostoru pro půjčování a také ukládání knih. Za podpory a pomoci starostky obce, tehdejší účetní a pracovnic obecního úřadu a také celé rodiny paní Masopustové se podařilo knihovnu v letních měsících 2018 přestěhovat do větší místnosti v 1. patře obecního úřadu - bývalé kanceláře účetní, kde se knihovna nachází i nyní. Byla vybavena novými regály, novým sedacím nábytkem i výpočetní a reprografickou technikou. K pořízení nového vybavení se podařilo ve spolupráci s obcí získat dotaci Olomouckého kraje ve výši 100 000,- Kč. Provoz „v novém“ zahájila knihovna 31. 8. 2018 (obr. 13-20 na konci textu).

V roce 2019 byla paní Žáčková z rodinných a osobních důvodů nucena práci v knihovně ukončit. Za svoji práci byla oceněna 2. místem v anketě „O nejlepšího neprofesionálního knihovníka Olomouckého kraje 2019. Vedení knihovny převzala paní Masopustová, která v této činnosti pokračuje i nadále. Knihovnická práce je pro ni relaxací a velkým koníčkem. Každoročně připravuje pro prvňáčky ZŠ Bystročice oblíbenou akci „Už jsem čtenář – Knížka pro prvňáčka“, organizuje výstavky a soutěže (obr. ve fotogalerii). Pravidelně aktualizuje webovské stránky knihovny, upravila jejich současný vzhled. Má řadu plánů, jak zlepšit služby knihovny. Jedním z plánovaných úkolů je přechod na nový automatizovaný knihovnický systém Tritius, na který získala ještě za pomoci paní Žáčkové a díky významné podpoře ředitelky Knihovny města Olomouce RNDr. Lenky Pruckové začátkem roku 2021 dotaci z programu Ministerstva kultury ČR VISK 3.

V roce 2020 bylo v Obecní knihovně Bystročice i přes dopady světové pandemické krize a vládní omezení 87 registrovaných uživatelů. Ti navštívili knihovnu v době, kdy to bylo povoleno, celkem 454x a půjčili si 1387 svazků knih.

Světová pandemie Covidu-19, která trvá již více než rok (pozn.: příspěvek byl napsán v dubnu 2021), nepřeje kolektivním aktivitám a jako většině dalších profesí znesnadňuje práci také knihovnám a knihovníkům. Knihovny byly většinu tohoto období uzavřeny a svým čtenářům stále půjčují knihy bezkontaktně na základě objednávek knih předem, nebo v režimu tzv. „výpůjčních okének“. Stejná pravidla dodržuje také Obecní knihovna v Bystročicích (obr. 21 na konci textu). Přes všechny obtíže se snaží vycházet svým čtenářům vstříc jak jen jí vládní nařízení dovolují a věří, že nastane doba, kdy bude moci otevřít své dveře a zahájit svou činnost naplno.